Editing Openai/6956d07e-1e94-800c-be9e-505d40b8d307 (section)

====================
'''Ústecké muzeum představuje krásu minerálů Mostecké pánve''' 
# březen 2016
Česko – země neznámá
Největší audioportál na českém internetu

Dřevo impregnované sideritem | Foto: Stanislava Brádlová, Český rozhlas

Pozvánka do severočeské Mostecké hnědouhelné pánve by nemusela znít příliš lákavě. O uhlí se zde ale zavadí jen okrajově. V Muzeu města Ústí nad Labem hrají prim krásné nerosty, které se představují v rámci výstavy Minerály Mostecké pánve.

Minerály Mostecké pánve
Dřevo impregnované sideritem
Kamenný strom v životní velikosti, s kterým se můžete vyfotit
Koule z Vršan a Bíliny
Mikrofoto pryskyřice
Minerály Mostecké pánve pod lupou
Ukázky rozličných minerálů
Podstatnou součástí výstavy jsou mikrofotografie Petra Fuchse, který se specifickému oboru věnuje už léta. Objevuje úžasnou, přímo magickou krásu minerálů, jejichž krystaly často nejsou pouhým okem ani vidět. Autoři výstavy v jedné z vitrín naistalovali lupy, aby mohli lidé spatřit kouzlo minerálů „in natura“.

Na výstavě je k vidění také duxit. Nejde v pravém a vědeckém smyslu slova o nerost. Nemá totiž krystalickou mřížku ani stálé chemické složení, ale je to mimořádně zajímavý přírodní výtvor. Vznikl před nějakými 15 až 20 miliony let z pryskyřice v dřevní hmotě pravěkých stromů v době působení usazenin. Na rozdíl od jantaru, který vznikal z pryskyřice stromů ještě žijících. První zmínka o duxitu pochází z roku 1874. Jako jeden z mála minerálu nese jméno podle českého města. Objeven byl poprvé v okolí Duchcova.

Dalšími výstavními raritami jsou Vršanské a Bílinské koule. Zvláštní kulovité útvary prý zkoumali i vědci z NASA kvůli možnému původu z vesmíru, ale čeští geologové vědí své. Vznik koulí a kuliček měla ve svých rukou příroda. Kolem zbytku organického materiálu – lístku, větvičky, plodu a podobně - se působením sirných bakterií a dalšími procesy vytvořily kulovité tvary, kde posléze nerosty pyrit a markezit stmelily původní písková zrnka do pevného tvaru.

Mostecká pánev není jenom uhlí

Návštěvník výstavy se přesvědčí, že se v Mostecké pánvi nachází množství zajímavých minerálů – atraktivní zlatavý pyrit, průzračný sádrovec, krystaly síry, aragonitu, sideritu, dolomitu a dalších nerostů.

Zkamenělý pařez|foto: Stanislava Brádlová
Za symbolickou jednu korunu získali ústečtí muzejníci z hnědouhelného lomu Vršany také unikátní torzo třetihorního stromu. Průměr úctyhodného velikána přesahuje 130 centimetrů, jeho stáří se odhaduje na 20 milionů let. Na rozboru druhu se teprve pracuje a letos se počítá i s vyzvednutím další části kmene, která se zatím schovává v hlubší vrstvě. Strom bude po nezbytné impregnaci součástí stálé expozice.

Krásu mosteckých minerálů a také video o stěhování olbřímího stromu z vršanského lomu můžete v ústeckém muzeu obdivovat do 1. května 2016.

Související příspěvky

Muzeum hornictví a života na Měděnci ukazuje nerostné bohatství Krušných hor

... pouze doplň, pakliže k tomu budeš mít nějaké další info ... ;)