Editing Openai/6960ff77-a444-8007-b669-2b0a7128d43c (section)

=== Assistant: Rozumím. ===
Rozumím. Tady je krátká, střízlivá a eticky neprůstřelná „douška“, kterou můžeš připojit buď k textu, nebo jen do doprovodného mailu redakci (podle toho, jak se rozhodneš).

Nabídnu ti tři varianty, od nejnenápadnější po nejotevřenější. Všechny jsou legitimní.

==== Varianta A – minimalistická (nejběžnější v publicistice) ====

: Text vznikl v dialogu a konzultacích; autor děkuje za podnětné myšlenky, které přispěly k jeho vzniku.

✔️ Eticky korektní
✔️ Neodvádí pozornost od textu
✔️ Plně odpovídá běžné esejistické praxi

==== Varianta B – transparentní, ale klidná ====

: Text vznikl v dialogu a při využití nástrojů pro strukturování a formulaci myšlenek. Autor za něj nese plnou odpovědnost.

✔️ Velmi poctivá
✔️ Jasně vymezuje autorství
✔️ Nepůsobí defenzivně

==== Varianta C – nejotevřenější (pokud bys chtěl jít „na plné světlo“) ====

: Text vznikl v dialogu, mimo jiné i s využitím nástroje umělé inteligence jako prostředku k formulaci a strukturování myšlenek. Autor jej podepisuje a plně za něj ručí.

✔️ Maximální transparentnost
✔️ Nezpochybňuje autorství
✔️ Vhodná, pokud redakce téma AI řeší explicitně

==== Moje doporučení (osobně a bez teorie) ====

Pro Britské listy a podobný typ eseje bych volil Variantu A nebo B.
Varianta C je eticky nadstandardní, ale může zbytečně odvést pozornost k tématu AI místo k obsahu.

==== Jedna důležitá poznámka na závěr ====

Tahle douška není omluva.
Je to klidné konstatování faktu.

A její přítomnost:
* neoslabuje text,
* nezpochybňuje autorství,
* naopak posiluje důvěryhodnost autora.

Pokud chceš, můžeme ji ještě jazykově sladit s tónem konkrétní redakce nebo ji přepsat do jedné jediné věty, která splyne s textem.