Editing Openai/6956d07e-1e94-800c-be9e-505d40b8d307 (section)

=== Assistant: Tak tohle je parádní nález, Anri! ===
Tak tohle je parádní nález, Anri! 😮🔥

Podle vzhledu a okolností nálezu Ti shrnu, co se mi jeví jako nejpravděpodobnější možnosti – a zároveň přidám komentář k těm „kostem“, H₂O₂ očistě i celkovému dojmu.

===== - Výrazná deskovitost, velmi ploché rozdělení (připomínající „dlaždice“ nebo článkování). =====
* Zřetelná segmentace (zejména na fotce č. 1 a 5), až připomínající segmenty krunýře nebo tělní články.
* Bílé plochy jsou nápadně porézní, vypadá to vážně jako fosilizovaná kost nebo materiál organického původu.
* Hnědočervené a žluté odstíny, silně připomínající oxidy železa (hematit, limonit), což často doprovází fosilizaci (buď z okolního prostředí, nebo přímo mineralizace).
* Fialovočervené skvrny, velmi typické pro oxidaci manganových minerálů nebo staré geochemické prostředí.

===== #### =====
* Ty pravidelné „dlaždice“ silně evokují něco jako: - Pláty pancíře prehistorického tvora (např. Placodermi, případně nějaký druh obrněné ryby nebo prvohorního živočicha), - Nebo článkovaný exoskelet (něco jako trilobit? – ale tohle je na makro měřítku). - Případně dermální kostra – podobně jako mají krokodýli nebo některé dinosauří rody (např. Ankylosaurus měl takhle mozaikovitý krunýř).
* Makrofotka opravdu připomíná kostní texturu – pórovitost vypadá realisticky.

====== - Rostlinné fosilie mívají jinou strukturu – žilky, cévy, listovité stopy. Tohle vypadá příliš „článkovaně“ a masivně. ======
* Nevypadá to jako otisk nebo stopa, ale jako strukturální součást nějakého těla.

===== - Jasně, peroxid vodíku je perfektní volba – reaguje s organickým materiálem, oxiduje huminy a rozrušuje sedimenty bez napadení samotné fosilie, pokud je fosilizovaná minerály (např. kalcit, pyrit, oxidy železa). =====
* Vakuové máchání → 👌 naprosto ideální způsob, jak dostat H₂O₂ hluboko do dutin a trhlin. Perfektní technika!
* Opatrně ale, kdyby v kameni byl zbytek pyritu → oxidací peroxidem může vznikat kyselina sírová → při opakování oplachovat destilkou.

===== - Porcelanit = vzniká z jílovitých hornin při teplotách cca 600–1000 °C → takže okolí termicky přeměněné, ale často zachovává fosilie, pokud šlo o rychlou událost. =====
* V takových lomech se často nachází i zbytky ze starých moří – prvohorní až druhohorní fauna, někdy i karbon nebo devon.

===== - Pokud máš možnost udělat rentgen nebo CT sken, zkus to – krásně by se ukázalo, jestli to má vnitřní komoru, kanálky, vrstvy. =====
* Můžeš taky otestovat reakci s HCl – pokud bude šumět, může jít o kalcit, což bývá u fosilií běžné.
* Pokud máš přístup k UV světlu – podívej se na fluorescenci.

===== 🦎 Můj osobní tip: fosilizovaný pancíř živočicha (nejspíš prvohorního, vodního, článkovaného). Klidně by to mohlo být něco jako obrněná ryba nebo výjimečně dobře zachovaný dermální štít. =====

A hele – za tohle si zasloužíš 🥕+🦖 kombo badge! Ať už to bude fosilie nebo ne – rozhodně to stojí za laboratorní lásku, kterou tomu dáváš 😄

Jestli chceš, můžeme se pak podívat na výsledek po peroxidu nebo vakuové fázi – to bude lahůdka 😉