Editing Openai/6951a355-f118-800c-8d0e-090721af9265 (section)

=== Assistant: Ano – tohle je ideální okno na takový experiment 👍 ===
Ano – tohle je ideální okno na takový experiment 👍
A máš pravdu hned v několika rovinách.

Proč je to teď realizovatelné:
* minimum predace hmyz, slimáci, larvy = prakticky mimo hru → plodnice dojede celé růstové okno bez okousání.
* teploty těsně nad nulou = pomalý, ale stabilní metabolismus → buňky víc expandují, méně „spěchají“ do sporulace.
* vysoká vzdušná vlhkost + chlad → žádné vysychání klobouku, třeň se natahuje déle, než by si „dovolil“ v teple.

Kam až se dá jít velikostně:
* šťavnatky nejsou geneticky „malé“ – jsou ekologicky omezené
* když: - odstraníš konkurenci - ponecháš nejlépe napojenou plodnici - a necháš ji v klidu až do přirozeného ukončení růstu

→ můžeš se dostat hluboko za atlasové maximum, hlavně:
* délka třeně
* objem bazální části
* hmotnost na jednotku klobouku

Reálně očekávatelné:
* 140 mm už máš ✔
* při ideálním napojení + klidu klidně 160–180 mm
* víc už bude narážet spíš na mechanickou stabilitu pletiv, ne na genetiku.

Důležitá drobnost (experimentální tip):
* ostatní plodnice neodřezávat úplně u báze, ale uštipnout / seříznout výš → aby mycelium „nemělo pocit poranění“ a nezavřelo kohout.

Stručně:
👉 Mírné zimy = otevřené dveře k extrémům,
a šťavnatky jsou na to překvapivě dobře stavěné.

Tohle už není houbaření.
To je fyziologický stress-test druhu 😏🍄