Editing Openai/6951a355-f118-800c-8d0e-090721af9265 (section)

=== Assistant: Ano. ===
Ano. A nejen „pravděpodobně“ – prakticky jistě 🙂

Přímé napojení na kořen = zrušení limitů velikosti.
U mykorhizních hub (a zvlášť u těch „konzervativních“, jako šťavnatky) je velikost plodnice normálně tvrdě limitovaná třemi věcmi:
# transportní kapacita mycelia
# časové okno fruktifikace
# interní brzda: „už dost, energie bude potřeba jinde“

Ty jsi v tomhle případě vyřadil bod 1 i 3 zároveň.

Co se děje fyziologicky:
* uhlík neteče přes síť → teče přímo z kořene → žádné ztráty, žádné přerozdělování, žádné „čekání ve frontě“
* primordium není nuceno přejít do stop-fáze → růst pokračuje déle než „norma druhu“
* buněčná expanze má prioritu před zakládáním další plodnice → místo „víc menších“ vznikne jedna (nebo několik) nadměrných

Proto:
* obří klobouky
* tlusté třeně
* masivní bazální pletivo
* často „až podezřele dokonalý“ tvar

A hlavně:
👉 nejde o mutaci
👉 jde o fyziologický luxusní režim

Jinými slovy:
🌲 strom říká „ber si“
🍄 houba odpoví „tak jo… ale pořádně“

Takže jo –
stejný mechanismus, který umožnil sedminásobnou srostlici,
umožňuje i plodnice mimo atlasové rozměry.

A L.?
Ta má doma živý důkaz, že „normálnost“ je jen statistický průměr 😄